Úvod / tisková data / polygrafický slovník
Tiskové písmo vzniklé v 15. století se zaoblenými tahy a delšími dotahy, které zajišťují lepší čitelnost písma.
List papíru určitého formátu, který se vkládá do tiskového stroje. Poté se může jednou či vícekrát složit a stát se tak základní součástí knižního bloku.
Určuje počet barev na jedné straně papíru lomeno počet barev na straně druhé. Např. 4/4 udává tisk čtyřmi základními barvami (C = cyan, M = magenta, Y = yellow, K = key), kterými se tisknou většinou plnobarevné obrázky. K základním barvám lze přidat tzv. barvy přímé (PANTONE), jejichž odstíny nelze získat smícháním barev základních.
Subjektivní vjem, který vzniká po dopadu odraženého světla na sítnici oka. Pro objektivní vyjádření tohoto vjemu používáme barvové prostory, nejčastěji CMYK (pro ofsetový tisk) a RGB (pro zobrazení na monitoru).
Obraz vzniklý přesným soutiskem základních popř. přímých barev.
Nebo-li ICC profil, je datový soubor definující vztah mezi hodnotami vstupního resp. výstupního zařízení a jim odpovídajícími barvovými souřadnicemi z nezávislého prostoru, které popisují vzhled barvy.
Prostor sloužící k popisu barev, kde každá barva je popsána jedinečnými barvovými souřadnicemi. Nejčastěji používáme prostory CMYK (pro ofsetový tisk) a RGB (pro zobrazení na monitoru).
Zmáčknutí zpracovávaných archů v úzké lince za účelem jejich snadného ohýbání a skládání tzv. rylování.
Soubor listů nebo složek tvořící vnitřní část publikace, spojený po jedné straně s obálkou do knižní vazby.
Nejmenší bod, který je výstupní zařízení schopno realizovat. Jeho velikost definuje rozlišení tohoto zařízení v bodech na 1 palec. V případě tiskáren jej označujeme Dot (DPI), v případě monitoru pak Pixel (PPI).
Pomocí velikosti tiskových bodů umístěných v síti, tzv. rastru, se simuluje odstín dané barvy. Čím menší bod, tím světlejší barva.
Jednotka typometrického systému udávající velikost písma, kterou zavedl v r. 1737 P. S. Fournier a v r. 1774 upřesnil F. A. Didot. Systém vychází z pařížské stopy (32,48 cm), která je rozdělena na 12 palců, 12 čárek a 6 typografických bodů, tzn. že 1 bod = 0,3759 mm.
Tiskovina sestávající z obálky a bloku, která se liší typem vazby (viz Vazba) – sešitová, lepená, bloková, šitá atp.
Jedna z tiskových (výtažkových) barev – azurová.
Jednotka typografické měrné soustavy jejíž název je odvozen od Ciceronových Listů, vydaných s touto velikostí písma v Římě koncem 15. století tiskařem Sweynheimem. Pro typografická měření se užívala kovová měřidla zvaná cicerátka (1 cicero = 4,513 mm = 12 bodů).
V tisku se zpravidla používá k reprodukci barevného obrazu rozkladu barev do několika barev procesních (výtažkových), tj. C=cyan (azurová), M=magenta (purpurová), Y=yellow (žlutá), K=key (černá).
Zkratka Computer To Plate, což je technologie elektronické montáže a osvitu z počítače přímo na tiskové desky, tedy bez použití klasických filmů jako mezikroku.
Čtverec o rozměru stupně písma.
V polygrafickém průmyslu se využívá velkého možství datových formátů pro definici textových (*.rtf, *.doc, *.txt), vektorových (*.ai, *.eps, *.cdr) a rastrových objektů (*.bmp, *.gif, *.jpg, *.tiff). Pro společné ukládání grafických a textových objektů pak existují další formáty, mezi nimi především nejčastěji používaný formát *.pdf. Tento formát slouží právě pro přenos grafických a textových dat do ofsetového tiskového procesu a pro jeho úspěšný průběh je třeba dodržet zásady správné tvorby tohoto formátu, viz Kvalita dat.
Optická hustota barev, která je přímo úměrná tloušťce vrstvy a koncentraci látky, která dopadající světlo absorbuje. K jejímu měření se v ofsetovém tisku používají denzitometry, které měří hustotu barev odražených od tzv. škály.
Jméno francouzské rodiny tiskařů a vydavatelů, věnující se tomuto oboru po čtyři generace. Díky svým úspěchům a přínosům v oblasti tisku, typografie a vydavatelství propůjčila své jméno měrnému typografickému systému, který zdokonalil François-Ambroise Didot (1730-1804) a písmu Didot vytvořeným Firminem Didotem (1764-1836).
Tisková technologie při níž probíhá tisk přímo z digitálních podkladů přenesených do tiskového stroje bez reálné tiskové formy. Pro svoji finanční výhodnost v malých nákladech se také někdy nazývá tisk malonákladový.
Dodatečný tisk nákladu ze stejných, již použitých podkladů.
Dots Per Inch – viz Rozlišení
Zkratka Desktop Publishing označující část polygrafické výroby, tzv. předtiskovou přípravu, realizovanou pomocí počítačů. Předtisková příprava zahrnuje několik fází od konceptu přes zpracování textu a obrazu až sazbu a archovou montáž.
Rozklad obrazu do dvou tiskových barev pro reprodukci tónových předloh, např. fotografií s barevným nádechem.
European Article Numbering – jeden z mnoha typů čárových kódů sloužící k označovaní spotřebního zboží.
Tiskové patkové (serifové) písmo bez stínovaní, které má stejně silné patky jako ostatní tahy.
Viz Lom.
Tisková technologie určená především pro potisk obalových materiálů. Umožňuje potisk nesavých materiálů jako jsou plasty nebo kov. Patří k technikám tisku z výšky, kde jsou tiskové prvky vyvýšeny nad netisknoucími místy.
Datový soubor, který definuje určité písmo. Při výběru fontu je třeba dávat pozor, aby obsahoval kompletní znakovou sadu včetně českých znaků a při tvorbě tiskového PDF je nutné, aby byl tento font k PDF připojen.
Rozměr papíru vyjadřovaný udáním šířky x výšky v milimetrech.
A0 (841 x 1189) B0 (1000 x 1414)
A1 (594 x 841) B1 (707 x 1000)
A2 (420 x 594) B2 (500 x 707)
A3 (297 x 420) B3 (353 x 500)
A4 (210 x 297) B4 (250 x 353)
A5 (148 x 210) B5 (176 x 250)
A6 (105 x 148) B6 (125 x 176)
Formáty A4, A5, A6, B4, B5 a B6 jsou formáty knižní. V kalkulaci je také třeba rozlišovat výsledný formát od tiskového. Např. výsledný A5 může být A4 složený nebo A4 výsledný může být A3 složený.
Logo FSC na výrobku znamená záruku, že svým nákupem podporujete lesní hospodaření šetrné k přírodě a místním lidem.
File Transfer Protocol – způsob přenosu dat mezi klientem a tiskárnou, kde zákazník prostřednictvím svého účtu ukládá data přímo na server tiskárny.
Rozsah reprodukovatelných barev. Proto pozor např. při převodu barev z RGB do CMYK, protože CMYK má menší gamut než RGB a tudíž dojde ke ztrátě resp. změně něterých barev v dokumentu.
Grafická podoba znaku – písmene.
Součást polygrafické výroby resp. předtiskové přípravy, kde vzniká návrh vzhledu – designu – tiskoviny. Vzniká zde často také sazba a vlastní tisková data pro následnou archovou montáž.
viz Plošná hmotnost papíru
Lineární bezpatkové písmo.
Tisková technologie u níž jsou tiskové prvky zahloubeny tiskovými jamkami, ty se vyplní barvou a ta se vysokým tlakem otiskne na potiskovaný materiál. Sem patří např. tamponový tisk, ocelotisk a umělecké techniky.
Lepenková část tuhé vazby vložená mezi přířezy přední a zadní desky a nalepená na potah, tvořící hřbet publikace.
Viz Barvový profil
Písemné schválení objednavatele k započetí tisku. Značí se zkratkou "k tisku" nebo "OK" nebo "impr", s datem a podpisem.
Obvykle první znak odstavce zvýraznění pomocí většího stupně písma.
International Standard Book Number – numerický čárový kód určený pro identifikaci neperiodických publikací typu knihy, sborníku nebo ročenky.
Systém certifikace jakosti.
Doprava nakloněná verze tiskového písma.
Job Definition Format – formát sloužící k uchovávání dat v průběhu celé polygrafické výroby a k předávání informací mezi zařízeními bez ohledu na výrobce, vytvořený firmami Adobe, Heidelberg, Agfa a MAN Roland.
Joint Photographic Experts Group – datový formát sloužící k definování rastrových objektů.
Černá barva doplňující ostatní výtažky a dodávající celkovému obrazu na kontrastu.
Proces optimalizace a stabilizace vstupního nebo výstupního zařízení v polygrafické výrobě.
Ozdobná textilní lemovka vlepená do hlavy a paty hřbetu knihy, přesahující jeho okraj - zakrývá šití.
Řez písma, ve kterém jsou minusky nahrazeny verzálkami a kresleny na střední výšku písma.
Tuhý papír s vyšší plošnou hmotností určený k výrobě obalů, obálek publikací. Lze jej také potiskovat a dělí se nejčastěji podle povrchové úpravy na nenatíraný, jednostranně nebo oboustranně natíraný.
Plošné spojování dvou nebo více materiálů pomocí lepidel, kde například u obalů bývá potištěný křídový papír umisťován na lepenku.
Arch zpracovávaný v knihárně, tvořící jednu složku.
Nejstarší tisková technika vynalezená roku 1440 Johannesem Gutenbergem. Patří mezi techniky tisku z výšky, kde jsou tiskové prvky vyvýšeny nad netisknoucími místy.
Obálka publikace při tuhé vazbě, sestávající se z lepenkových přířezů (přední a zadní deska) a hřbetníku.
Vyznačování oprav v tiskovině a jejich následné zanesení do tiskových dat.
viz Italika
Patří mezi zušlechťovací práce a finální tiskovinu chrání před vnějšími vlivy a tím prodlužuje její životnost nebo také zvyšuje její vizuální kvalitu. Lak je nanesen na celé ploše nebo jen na vybraných místech, pak se jedná o lakování parciální. V případě použití většího množství barev v tiskové ploše může být tiskový lak i nezbytný.
Zušlechtění povrchu po tisku k získání větší odolnosti proti vnějším vlivům. Můžeme tím však také docílit změny vzhledu tiskoviny použitím lesklého, matného nebo strukturovaného lamina.
Papír o hmotnosti obvykle nad 250 g/m2. Vyrábí se spojením a slisováním několika prvotních vrstev za mokra (skládačková, knihařská nebo vlnitá).
Graficky vytvořená tiskovina menšího formátu a informativního, propagačního charakteru. Je použit obvykle jeden list, který může být i skládaný.
Neboli slitky jsou dvojice určitých znaků, které vedle sebe tvoří jeden nedělitelný znak, např. fi nebo ft.
Místo přeložení papíru nebo kartonu. Podle směru skládání dále dělíme lomy na křížový a souběžný.
Viz Rastr tiskový
Light Weight Coated paper – lehce natíraný papír o plošné hmotnosti od 51 do 70 g/m2. Používají se pro tisk barevných letáků a katalogů.
Jedna z tiskových (výtažkových) barev – purpurová.
Model tiskoviny zhotovený tak, aby mohl být posouzen vzhled, váha, rozměr a konečná úprava výrobku.
• Reprodukční maketa – maketa složená ze stránek s obrázky vlepenými nebo zakreslenými do zrcadla sazby.
• Knihařská maketa – maketa knižního tvaru zhotovená v měřítku 1:1 ze složek nepotištěného papíru určeného pro tisk.
Nebo-li minuskule jsou znaky malé abecedy.
Pravidelné rušivé obrazy, které vzniknou interferencí tiskových bodů jednotlivých výtažků, pokud tyto nejsou natočeny pod specifickými úhly (Y=0°, C=15°, K=45=, M=75°) nebo pokud se k nim například přidá rastr naskenovaný z tiskové předlohy.
Neboli vyřazování, následuje po sazbě a spočívá v umisťování stran tiskoviny na tiskový arch v závislosti na dalším zpracování.
Před tiskem jsou digitální podklady kontrolovány (nahlíženy) zpracovatelem pomocí preflightových nástrojů kvůli technické správnosti dat (viz preflight) a na monitoru kvůli barevnosti, která je kontrolována buď zákazníkem, nebo podle nátisku.
Smluvně sjednaný počet výtisků určité tiskoviny. Důležitá informace pro stanovení ceny, protože jistá část výrobních nákladů má fixní charakter a výsledná cena za tisk 1 ks může být s rostoucím nákladem nižší.
Kalibrovaná simulace tisku pro kontrolu nastavení barevnosti. Jde o vzor barevnosti podléhající normě ISO.
Strana textu obsahující 1 800 znaků včetně mezer.
Nejrozšířenější tisková technika, při které se tisková barva přenáší na potiskovaný materiál z povrchu tiskové formy nepřímo přes ofsetový válec s potahem. Ofsetový tisk lze rozdělit na archový – jsou potiskovány ploché archy, a rotační – potiskovaný papír je navinut na roli.
Část polygrafické výroby, poslední krok předtiskové přípravy, při němž jsou přenášena tisková data účinkem záření na fotocitllivou vrstvu tiskové desky – v našem případě CtP.
V našem případě bubnová osvitová jednotka s vnější účinnou plochou, kde jsou tiskové desky uchyceny na povrch bubnu a na ně jsou laserovým paprskem přenášena tisková data.
Systém barev používaných v polygrafickém průmyslu. Obsahuje číselně označené vzorky přímých barev, kteréch zpravidla nejde dosáhnout soutiskem výtažkových barev.
Jemná vláknina převážně rostlinného původu. Zplstěná, slepená a usušená do tuhé vrstvy, zválcovaná nebo uhlazená. Papír rozdělujeme podle gramáže a dalšího způsobu úpravy (lesklý/matný, pouze kalandrovaný BO, nebo 1x, 2x až 3x natíraný z jedné nebo obou stran). Pro reprezentativnější tiskoviny se často používá křídový papír 2x-3x natíraný. Variantou křídy pro rotační tisky je LWC (Light Weight Coated paper) nebo MWC.
Parciální zušlechtění povrchu papíru po tisku, příp. laminaci, minimálně po zalakování tiskovým lakem, za účelem zvýraznění grafického prvku. Provádí se sítotiskem, je možno i celoplošně.
Křížky na tiskovém archu pro kontrolu soutisku barev při tisku.
Přerušované proseknutí meteriálu tak, aby se obě části od sebe neoddělily, ale aby se snadno roztrhly.
Viz Bod Elementární
Vlastnost papíru, která je rozhodující pro jeho výběr, tzv gramáž. Udává poměr hmotnosti a příslušné plochy v gramech na metr čtvereční (g/m2).
Jednotka upraveného typografického systemu pica firmou Adobe, který je využíván řadou předtiskových aplikací a je definován: 1” = 72 points, tzn. 1 point = 0,353 mm.
Výrobní obor, který zpracovává a tiskem rozmnožuje textové a obrazové předlohy. Produkty této výroby jsou hlavně knihy, časopisy, noviny a komerční tiskoviny.
Programovací jazyk popisující stránku pomocí grafických operátorů a rozlišující tři základní typy objektů – text, vektor a rastrový objekt.
Část pevné vazby, na které je nalepena přední a zadní deska a hřbetník.
viz Bod Elementární
Kontrola datových souborů dodaných zakazníkem. Mimo jiné se především kontoluje rozlišení rastrových objektů (min. 300 DPI), barvový prostor (CMYK) a připojení fontů.
Viz CMYK
Několikastránková, mnohdy vícebarevná tiskovina podávající podrobnější informace o firmě a jejích výrobcích nebo službách.
Obal s klopami chránící hotovou vazbu - pruh papíru, většinou potištěný, s povrchovou úpravou, např. laminováním.
Dvoulist sloužící ke spojení knižního bloku s deskami a k ochraně prvního a posledního archu knihy, který je namáhán při otvírání knihy.
Část polygrafické výroby v jejímž průběhu jsou textové a obrazové podklady pomocí různých aplikací zpracovávány tak, aby odpovídaly požadované grafické a typografické úpravě a aby splňovaly technické požadavky v závislosti na technologii tisku.
Přesah jedné poloviny knihařské složky přes druhou. Je přefalc přední a zadní.
Doplněk knihy nebo časopisu tištěný odlišně na jiném papíře než textová část, všitý do textové části či za ni, příp. vložený do kapsy nebo pod pásku na desce knihy, nebo volně zasunutý v časopise či v novinách.
Barva, které nelze dosáhnout soutiskem procesních (výtažkových) barev. Přímé barvy se používají u tiskovin, kde jsou speciální požadavky na barevnost, např. u loga a firemních tiskovin. Vybírají se zpravidla ze vzorníku Pantone pro natírané (C – Coated) a nenatírané (U – Uncoated) papíry.
Literární, vědecké a jiné dílo vydané tiskem, spojené do knihařské vazby.
Síť tiskových bodů, která je určena vzdáleností středů jednotlivých bodů a vyjadřuje se počtem linek na palec (lpi). U ofsetového tisku je to obvykle od 100 do 200 lpi dle použité technologie a materiálu.
Součást poslední fáze polygrafické výroby tzv. zušlechťování, kde se plocha tiskoviny formuje do požadovaného reliéfu nebo se na povrch tiskoviny aplikují metalické, barevné nebo holografické fólie.
Neprodaná část tiskového nákladu novin, časopisů nebo publikací, která je vrácena vydavatelství.
Krychlový barvový prostor pro zobrazení barev na monitoru.
Raster Image Processor – aplikace, která převádí data do formy vhodné pro vlastní reprodukci výstupním zařírením.
Ofsetový tisk, při němž se potiskuje role papíru. Je výhodný při zpracování vyššího nákladu katalogů, časopisů, novin, brožur apod.
Vyjadřuje počet elementárních bodů na palec (DPI) a má vliv na vykreslení detailů obrazu a počet reprodukovatelných jasových úrovní. Pro rastrové obrazy při reprodukci ofsetovým tiskem je nutné rozlišení min. 300 DPI.
Počet stran prospektu, časopisu nebo knihy. Rozsah je vždy sudý a s ohledem na knihařské zpracování je v některých případech třeba určitého počtu stran v bloku. Např. vazba V1 musí mít vždy násobky 4 stran, pokud není opratřena klopou. Nepotištěné strany jsou nazývány vakáty.
Viz Bigování.
Zhotovení textu.
Vstupní zařízení sloužící pro převod obrazu do digitální podoby. Skenování lze provádět z průhledné (fotofilmy, diapozitivy) nebo odrazové (fotografie) předlohy.
Tiskové archy jsou dle dalšího zpracování skládány na složky. Rozlišujeme několik základních způsobů skládání: jednoduché (s 1 lomem), křížové (2 lomy kolmé na sebe), paralelní (na poloviny několika souběžnými lomy), harmonikové (střídavé překládání archů souběžnými lomy), okénkové (okraje směrem do středu souběžnými lomy) a zavinuté (jedna vrstva obtáčí druhou souběžnými lomy).
Ražení struktury bez použití barvy.
viz Ligatury
Arch papíru složený jedním nebo několika lomy na předepsaný hrubý formát. Několik spojených složek tvoří knižní blok; plánovací měrnou jednotkou v polygrafii je arch složený třemi lomy (16 stránek).
Součást poslední fáze polygrafické výroby tzv. dokončování, při němž se snášením vytváří tzv. komplet. Nejčastěji se snášejí složky pro knižní blok a to buď na sebe (V2, V4) nebo do sebe (V1).
Přesné krytí otisků pasovacích křížků z několika tiskových jednotek. Přesnost soutisku se vyjadřuje velikostí odchylky jednotlivých otisků proti sobě.
V případě, že objekty umístěné na stránce dosahují na hranu ořezu, je třeba, aby ji přesahovaly min. o 3 mm kvůli řezání. V opačném případě doporučujeme, aby objekty končily 3 mm od okraje.
Spojení knižního bloku ve hřbetní části a to buď drátem (V1, V3) nebo nití (V4–V9).
Barevný pruh ze čtverečků jednotlivých barev CMYK, popř. PANTONE, určený k měření denzity barev a umístěný na okraji archu.
Součást grafického návrhu tiskoviny a lze se na ni dívat jako na umění úpravy textu, které zajišťuje čitelnost a vizuální poutavost daného textu. Typografické zásady se vyvíjeli na základě zkušeností po několik staletí, tudíž nejsou samoúčelné a mají určitě svůj význam i v současnosti.
Záměrně nepotištěná strana.
Spojení knižního bloku v jeden celek. Lze ji rozdělit na měkké, polohtuhé, tuhé a ostatní, které lze dále rozdělit do 9 skupin.
Vazba V1 – sešitová vazba šitá drátem ve hřbetu, ořez po třech stranách (trojřez). Vazbu lze opatřit očky pro zavěšení do šanonu.
Vazba V2 – měkká lepená vazba, odfrézovaný hřbet, zavěšená měkká obálka, ořez po třech stranách (trojřez).
Vazba V3 – měkká vazba šitá drátěnými skobičkami napříč knižním blokem a zavěšená do 4x rylované obálky, hřbet je přelepen papírovým nebo plátěným proužkem.
Vazba V4 – měkká šitá vazba v měkké 2x rylované obálce.
Vazba V5 a V6 – dnes již ojediněle používané polotuhé vazby, které se objevují např. v dětských skládankách.
Vazba V7 – tuhá šitá vazba s kombinovaným potahem, např. hřbet muže být potažen plátnem a zbytek papírem.
Vazba V8 – tuhá šitá vazba s plátěným nebo papírovým potahem, případně s přebalem.
Vazba V9 – tuhá šitá vazba s deskami z plastů.
Písmena velké abecedy.
Filigrán, průsvitka, pův. ochranná výrobní značka papírny. Znaménko prosvítající v papírové hmotě.
Například pro umístění, archivaci tiskovin v šanonu. Vrtají se 1 až 4 otvory o průměru 3-8 mm.
Viz Montáž archová.
Součást poslední fáze polygrafické výroby tzv. zušlechťování, kde je finální tvar výrobku získáván sekáním v jiných než přímočarých linkách, např. slohy, vysačky atp.
Jednobarevný obraz, jehož soutiskem vzniká obraz plnobarevný (CMYK).
Jedna z tiskových (výtažkových) barev – žlutá.
Umísťování sazby podle typografických pravidel a layoutu (zrcadla) do stran.
Tenká barevná stužka (stužky) jedním koncem zalepená ke knižnímu bloku, sloužící k zakládání určitého místa v knize.